Kosovská krize a perspektivy Balkánu

  • Ladislav Cabada
  • Martin Ehl

Abstrakt

Kosovská krize ukázala, že Západ ukončil svou politiku vyčkávání a rozhodl se plně angažovat v balkánských problémech. Pakt stability vytváří institucionální rámec, v němž se bude postupně vytvářet ekonomický protektorát nad většinou postkomunistických zemí jihovýchodní Evropy. Problém však spočívá v tom, zda se požadavky demokratizace a zprůhlednění politiky setkají u balkánských politických vůdců s pozitivní odezvou.
Průběh útoků na Jugoslávii ukázal, že USA a Severoatlantická aliance jako jediné mají funkční mechanismy k úspěšnému řešení regionálních konfliktů. Spojené státy a západní Evropa (i Rusko) se nyní budou na Balkáně dlouhodobě angažovat vojenskou přítomností.
Hlavní příčinu nestability – nacionalistické režimy (především srbský) – se však zatím nedaří odstranit a ani Západ nedisponuje účinnými nástroji, jak dosáhnout změny režimů v Jugoslávii, v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině, které by zaručily demokratizaci postjugoslávského prostoru.
Do sporů jsou kromě sousedních postkomunistických států zapojeny i státy Evropské unie a Severoatlantické aliance, především Řecko a Turecko. Průběh kosovské krize otevírá také otázku postavení kurdské menšiny. Aby se zabezpečila dlouhodobá stabilita Balkánu, bude třeba masivní hospodářská pomoc a demokratizace všech zemí. Proto v krátkodobém horizontu bude hlavním úkolem Západu zajistit efektivitu poskytované pomoci.

Biografie autora

Ladislav Cabada

nar. 1973, vystudoval politologii na FSV Univerzity Karlovy v Praze a na Univerzitě v Lublani. Dnes přednáší na Institutu politologických studií FSV UK. Zabývá se problematikou českého politického systému a komparativní analýzou transformace postkomunistických států.

Martin Ehl

nar. 1973, vystudoval žurnalistiku a politologii na FSV Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval v zahraničních rubrikách Lidových novin a časopisu TÝDEN. V současnosti je vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Zabývá se problematikou Balkánu a globalizace. Je členem redakční rady časopisu Mezinárodní politika.

Sekce
Stati