Základní momenty a faktory rozpadu sovětského bloku

Václav Kotyk


Abstrakt: Uběhlo již deset let od okamžiku, kdy se v závěru roku 1989 téměř přes noc rozpadl sovětský vojensko-politický blok. Na první pohled by se zdálo, že právě masová vystoupení v bývalých socialistických zemích střední a východní Evropy, volající po svobodě občanů i států, byla rozhodujícím faktorem tohoto kroku. Ve skutečnosti to však byly objektivně podmíněné procesy v politické a ekonomické sféře, které v rámci socialistického společenství probíhaly v podstatě už od jeho vzniku.
Vztahy mezi státy sovětského bloku procházely různými vývojovými stadii – od úplného podřízeni sovětským imperiálním zájmům a cílům v 50. letech až k určitým prvkům omezené vlastní politiky jednotlivých socialistických států ve vnitřní i zahraniční sféře. Přitom značná rozmanitost objektivních podmínek života jednotlivých socialistických států a téměř propastné sociálně-ekonomické rozdíly mezi nimi nemohly nevyústit v dezintegrační tendence, které vedly i k rozpadu sovětského bloku. A však rozhodující a konečný impulz k tomuto kroku vyšel ze samotného Sovětského svazu, tj. z Gorbačovovy politiky přestavby.
Za jednotlivé etapy procesu dezintegrace sovětského bloku pak můžeme považovat následující události: odmítnuti sovětského mocenského nátlaku vedením tehdejší socialistické Jugoslávie v roce 1948, XX. sjezd KSSS v roce 1956 a jeho důsledky na vývoj především v Polsku a v Maďarsku, sovětsko-čínský konflikt v 60. letech a jeho vliv zejména na albánskou a rumunskou politiku, Pražské jaro a vojenskou intervenci členských států Varšavské smlouvy v tehdejším Československu, jakož i sovětskou politiku přestavby ve druhé polovině 80. let.


Full Text: PDF