Organizovaný zločin v postkomunistických zemích střední Evropy. Podobné problémy při budování bezpečnosti, podobné závazky po vstupu do EU

Miroslav Nožina


Abstrakt: Státy postkomunistické střední Evropy (PKSE), tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika, získaly po vstupu do Evropské unie (EU) významnou strategickou pozici v boji s organizovaným zločinem v Evropě. Jedná o typově shodný prostor, v jehož státech je účelné ze strany orgánů EU aplikovat podobnou bezpečnostní politiku. I když mezi zeměmi PKSE existují regionální rozdíly, výchozí podmínky, základní mechanismy fungování organizovaných zločineckých seskupení na jejich území i způsob, jakým tyto země rekonstruují své bezpečnostní struktury, jsou obdobné. Všechny země PKSE v průběhu 90. let více či méně úspěšně adaptovaly své legislativy na nové podmínky a definovaly je v souladu se standardy EU. Zahájily i přestavbu bezpečnostních složek a jejich depolitizaci. Tu doprovázejí negativní jevy jako "války" policejních útvarů bojujících o přežití, fluktuace policistů, prosazování různých zájmových skupin, korupce, nedostatek kvalifikovaných kádrů v oblasti justice, zdlouhavost a nákladnost prosazování práva. Stať na základě srovnání vývoje kriminální scény, legislativy a bezpečnostních složek v zemích PKSE analyzuje základní shodné trendy, na nichž je možné budovat koncepce regionální bezpečnosti v souladu s vytvářením jednotného bezpečnostního prostoru členských států Evropské unie.

Klíčová slova: Organizovaný zločin, Evropská unie, bezpečnostní politika, postkomunistická střední Evropa


Full Text: PDF