Vliv regionálních vlád na pozice států v Radě EU: Ústavně-právní perspektiva

  • Pavel Dvořák
  • Markéta Pitrová
Klíčová slova: legislativní regiony, autonomie, rozhodovací proces v EU, unijní politika členských států, Rada EU

Abstrakt

Některé členské státy EU jsou federacemi, jiné centralizovanými zeměmi, mnohé leží mezi těmito dvěma póly politicko-územního uspořádání. Navzdory tomu jsou z hlediska rozhodování v EU členské země chápány jako unitární aktéři, jejichž hlas je nedělitelný. Tato skutečnost se může projevit problematicky, uvážíme-li, že téměř třetina členů EU má ve své vnitřní struktuře samosprávné substátní jednotky, jež disponují vlastními legislativními a exekutivními pravomocemi a jichž se také týká proces supranacionalizace. Ovšem na rozdíl od vlád členských států, které jsou automaticky „kompenzovány“ přímým přístupem k rozhodovacím mechanismům, vládám autonomních regionů se takových garancí nedostává. Záleží na vnitřní ústavně-právní úpravě, zda zapojí substátní vlády do práce klíčového normotvůrce Evropské unie, Rady EU. Právě schémata a způsoby takového zapojení jsou předmětem tohoto článku. Máme v úmyslu provést jejich rozbor a srovnání.

Biografie autora

Pavel Dvořák
nar. 1987, absolvent bakalářského studia oborů mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a magisterského studia oboru západoevropská studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti je interním doktorandem na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU. Primárně se zabývá výzkumem decentralizačních procesů, regionalismu, moderních evropských dějin a politických a ústavních systémů států západní Evropy.
Markéta Pitrová
nar. 1973, docentka v oboru evropská studia katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se problematice EU především z hlediska institucionálního. Zvláštní pozornost věnuje oblasti prosazování zájmů v EU.
Sekce
Konzultace