Československá zahraniční politika vůči Izraeli v první polovině padesátých let 20. století

  • Eva Taterová
Klíčová slova: Blízký východ, Československo, diplomacie, Izrael, studená válka, zahraniční politika

Abstrakt

Cílem článku je detailně popsat vývoj v bilaterálních československo-izraelských politických vztazích v letech 1950 až 1955, které byly v tomto období chladné až nepřátelské, a tomuto vývoji porozumět. Na počátku padesátých let 20. století v Československu probíhaly politické procesy, které způsobily významné zhoršení diplomatických vztahů s Izraelem v důsledku antisemitismu proklamovaného československými představiteli. Otevřené nepřátelství eskalovalo poté, co po zatčení dvou izraelských občanů v Československu v prosinci 1951 radikální sionistická skupina Království izraelské zaútočila na budovu československého vyslanectví v Tel Avivu. V roce 1955 se sice vzájemné vztahy dočasně zlepšily, avšak tento vývoj přerušila v roce 1956 suezská krize.

Biografie autora

Eva Taterová
nar. 1987, vystudovala mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a The International Masters of Arts Program in Middle East Studies na Ben Gurionově univerzitě v Negevu v Izraeli. V současnosti působí jako odborná asistentka na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Odborně se věnuje politickému vývoji a historii Blízkého východu, především se zaměřením na otázky izraelsko-palestinského mírového procesu a československé zahraniční politiky vůči Izraeli.
Sekce
Konzultace