Fantomové hranice – historické podmíněnosti politických a socioekonomických rozhraní současné Ukrajiny

  • Libor Jelen
  • Petr Dostál
Klíčová slova: Ukrajina, fantomové hranice, volební výsledky, regionální rozdíly, neparametrický test

Abstrakt

Pojem fantomová hranice či region je v současné politicko-geografické literatuře používán pro popsání situace, kdy původní politické hranice v určitém regionu již de iure neexistují, a přesto se stále objevují v rozličných formách sociálního a politického chování populace, ačkoliv již mohla být narušena historická kontinuita osídlení. Ukrajina je ke studiu tohoto efektu velmi vhodná pro svůj komplikovaný teritoriální vývoj. Příspěvek si všímá zejména podmíněností současných kulturních a socioekonomických struktur Ukrajiny, respektive jejich rozhraní, historickým vývojem Ukrajiny. Hlavním cílem textu je statistickou metodou ověřit, zda původní historické hranice korespondují s prostorovým vzorcem současných regionálních politických rozdílů ukrajinské společnosti a vytvářejí tak takzvaný fantomový efekt. Analýzou byly částečně potvrzeny fantomové hranice v politických a kulturně-demografických aspektech, naopak v ekonomických charakteristikách se fantomový efekt neprojevil.

Biografie autora

Libor Jelen
nar. 1975, absolvoval obor politická a regionální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje působí od roku 2013 jako odborný asistent. Ve svém výzkumu se zaměřuje na témata nacionalismu, etnických konfliktů a geopolitiky v postsovětském regionu. Je šéfredaktorem časopisu Geografické rozhledy.
Petr Dostál
nar. 1947, absolvoval obor sociální geografie na Státní univerzitě v Groningenu. Titul Ph.D. obdržel na Fakultě ekonomických věd a ekonometrie Amsterdamské univerzity, kde v letech 1972–1998 působil jako odborný asistent a docent v oborech sociální a ekonomická geografie na katedře sociální geografie. Od roku 1990 vyučuje na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se v roce 1992 habilitoval pro obor regionální rozvoj a prostorové plánování a v roce 1998 získal titul profesora sociální geografie. Dlouhodobě se zabývá kulturními, politickými a ekonomickými aspekty společenských změn v bývalém Sovětském svazu, v Evropské unii a v zemích postkomunistické Evropy.