Vztah Ruska k Západu a státům postsovětské Evropy v díle Dugina, Solženicyna a Naročnické

Abstrakt

Rozpad SSSR a vznik řady nezávislých států znamenal pro Rusko návrat k územní rozloze z doby před několika sty lety, což je dodnes předmětem obsáhlé politické, společenské i intelektuální diskuse. V průběhu postsovětského vývoje nalezneme řadu nejen politických představitelů, ale také akademiků nebo veřejně vlivných intelektuálů, kteří volají po rozšíření ruského území do oblastí, které dříve Moskva ovládala. I když jde často o autory, jejichž ideové zázemí se poměrně liší, nakonec směřují k podobnému cíli – k rozšíření současného ruského území. Předkládaný text přináší komparativní analýzu toho, jakým způsobem s postavením nezávislých států v postsovětské Evropě pracují vybraní veřejně vlivní myslitelé – Natalia Naročnickaja, Alexandr Dugin a Alexandr Solženicyn. Text sleduje, jak autoři hodnotí existenci nezávislých států i jaké motivace a legitimizační prvky používají pro podpoření požadavku rozšíření současných hranic Ruské federace.