Vztah Ruska k Západu a státům postsovětské Evropy v díle Dugina, Solženicyna a Naročnické

  • Vladimír Naxera
Klíčová slova: Rusko, Dugin, Naročnickaja, Solženicyn, imperialismus, insularismus, neoeurasianismus, atlantismus

Abstrakt

Rozpad SSSR a vznik řady nezávislých států znamenal pro Rusko návrat k územní rozloze z doby před několika sty lety, což je dodnes předmětem obsáhlé politické, společenské i intelektuální diskuse. V průběhu postsovětského vývoje nalezneme řadu nejen politických představitelů, ale také akademiků nebo veřejně vlivných intelektuálů, kteří volají po rozšíření ruského území do oblastí, které dříve Moskva ovládala. I když jde často o autory, jejichž ideové zázemí se poměrně liší, nakonec směřují k podobnému cíli – k rozšíření současného ruského území. Předkládaný text přináší komparativní analýzu toho, jakým způsobem s postavením nezávislých států v postsovětské Evropě pracují vybraní veřejně vlivní myslitelé – Natalia Naročnickaja, Alexandr Dugin a Alexandr Solženicyn. Text sleduje, jak autoři hodnotí existenci nezávislých států i jaké motivace a legitimizační prvky používají pro podpoření požadavku rozšíření současných hranic Ruské federace.

Biografie autora

Vladimír Naxera
nar. 1986, vystudoval politologii na katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, kde v současnosti působí jako odborný asistent. Mezi hlavní oblasti jeho zájmu patří vybraná témata politické teorie, především otázka korupce a politických souvislostí veřejných událostí. Dále se zabývá politickými procesy v postkomunistickém prostoru a některými tématy ruské politiky a geopolitiky. Je autorem nebo spoluautorem několika monografií (například Korupce v komunistickém režimu a v průběhu postkomunistické transformace, Brno, 2015) a řady článků v odborných časopisech.