Diskurz egyptské Revoluce 25. ledna: Perspektiva facebookové generace

  • Karel Černý
Klíčová slova: Revoluce, Egypt, zakotvená teorie, Twitter, diskurz, politická kultura odporu, důstojnost, sekulární nacionalismus

Abstrakt

Kvalitativní empirická studie se zabývá analýzou egyptského revolučního diskurzu, který během revoluce vznikal na Twitteru. Twitterové výpovědi byly analyzovány s pomocí metody zakotvené teorie. Identifikováno bylo celkem devět obecných kategorií (pan-arabismus, nacionalismus, historická mise, revoluční občanská společnost, jednota či inkluzivita, obava z odcizení revolucionářů, morální nadřazenost, prezidenta jako obětní beránek, nejistota), vztahy mezi nimi a nakonec byly navrženy i nejobecnější zastřešující kategorie diskurzu v podobě sekulárního nacionalismu a důstojnosti, resp. zplnomocnění (empowerment). Motivace pro riskantní revoluční jednání a ochota přinést oběť tak vycházela z rámování jednání do obecného narativu sekulárního nacionalismu a důstojnosti (zplnomocnění), nikoliv do narativu politického islámu. Tyto dva zastřešující narativy daly jednání revolucionářů smysl a umožnily, že se nepravděpodobné jednání stalo pravděpodobným. Zároveň spíše než propracovanou a uzavřenou ideologii narativy reprezentují kulturu odporu, jejíž klíčové elementy vykazují kontinuitu s oficiálními režimními diskurzy (sekulární nacionalismus a koncept občanství). Ty však revolucionáři použily opozičním způsobem, když je využili proti režimu – k jeho delegitimizaci a k mobilizaci jeho odpůrců.

Biografie autora

Karel Černý

nar. 1980, vystudoval sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a působí na Fakultě humanitních studií UK. Zabývá se teoriemi konfliktu a sociální změny. Z věcného hlediska se zaměřuje na současný Blízký východ a také na migraci a integraci obyvatel z převážně muslimských zemí v západních společnostech včetně České republiky. Publikoval řadu monografií, mezi jinými Jezídové: komunita na útěku (2017) nebo Velká blízkovýchodní nestabilita (2017).

Sekce
Stati